ester kočičkovou a luboše nohavicu v ostravě přivítal
boomerang zcela zaplněný a beznadějně vyprodaný. a nebylo se čemu divit. divákům se
dostalo nejen skvělého hudebního zážitku, ale také notné porce výborné zábavy. ester
kočičková není totiž jen výborná šansoniérka, ale také rozená bavička a velmi
charismatická a sympatická osoba. navíc se s klavíristou lubošem nohavicou výborně
doplňují.
repertoár je z jejich autorské dílny. písně, které celé složil luboš
nohavica, hraje i zpívá sám (ester mezitím využívá volného času k návštěvě toalety, či
kontrole diváků), ty, jež složili společně, nebo jen ester kočičková, luboš hraje,
ester zpívá. ke slyšení byly snad všechny písně z posledního alba
(s výstižným a všeříkajícím názvem "druhé album"), ale i starší kousky. většina textů je velmi
vtipných, také sarkasmem paní kočičková nešetří, místy bych si dokonce troufala
tvrdit, že i ždibec nějaké té morbidity by se našel (například v písni "bonus pro
pražskou zoo").
zkrátka a dobře, koncert to byl skvělý s báječnou
atmosférou a rozveselenými diváky. pro zpestření nám
ještě ester kočičková předvedla menší
eskamotérský kousek se svým věrným čoklíkem a po koncertě do pozdních večerních hodin
rozdávala autogramy a kreslila kočičky.
alča
díky vám, paní ester! díky za krásný večer, plný pohody, humoru a roztodivných nálad!
(a panu kolegovi vyřiďte mé díky též...) odcházel jsem z klubu toho večera s pocitem čehosi
nevyslovitelného. dostal jsem od vás víc, než jsem čekal. to nemluvím o tom cd s podpisem a kočičkou
pro kohosi, kdo pro mě v poslední době hodně znamenal(a), ani o tom druhém, které jsem bez podpisu
nesl sobě domů, abych se do těch pocitů ponořil ještě jednou - hlouběji, bez dohledu ostatního
publika.
veselé šansony, řekl by si jeden... ano, vaše texty jsou velmi vtipné (tak volaako laskavě).
často najdeme překvapivou slovní hříčku i v tom nejněžnějším záhybu té - na první poslech - nejsmutnější
písně. svou pointu má ale téměř každá z nich. vždyť vy, paní ester, dokážete s humorem
a vkusem zpívat i o takových
věcech, jakými jsou dámské vložky. v každém textu ale najdeme kus moudrosti, kus života. jsou jako
ty pověstné židovské anekdoty (bez toho, abych jakkoliv ověřoval váš původ a s dodatečně nabytým vědomím, že ester je
"pouze" pseudonym) - tedy jako životní moudro, podané humornou formou. písně jsou to laskavé a milé, pohladí i potěší.
vybrala jste si múzického partnera velmi dobře!
seděl jsem tam na podlaze s aparátem v ruce a bál se fotit. ne proto, že bych měl strach,
že dopadnu jako vzduchotechnika - odstaven a vypnut... bál jsem se, abych tu křehkou
náladu nepokazil tím tichým cvaknutím - o blesku jsem ani neuvažoval (s výjimkou těch dvou ran do
publika ještě zpoza rohu). sám sebe jsem pak nechtěl rozptylovat a snažil se naplno vnímat.
děkuji.
ps: díky i alči, která ve své půli reportu uvedla veškerá podstatná fakta,
která měla být vyřčena a já si pak mohl (daty nezatížen) vylít své poetické střevo... dudyn
foto: dudyn 
související články:: |
