"pražáci". ruku na srdce - kdo z nás aspoň jednou v životě jízlivě nepronesl
toto slovo s pejorativním nádechem? i přesto pevně věřím, že to hlavní, co se
vám při jeho zaslechnutí vybaví, je něco zcela jiného než slovní štulec do
milých obyvatel naší stověžaté matičky. pražáci, pražský výběr nebo jen
výběr - to je jeden z úhelných kamenů naší rockové hudby osmdesátých let,
připomněli se nám i v letech devadesátých a ke všeobecné radosti se po
mnohaletém spánku vrací na česká pódia i v polovině první dekády nového
století. když mluvím o spánku, zdaleka to neznamená zahálku, protože v málokteré
kapele najdeme tolik tvůrčích osobností s desítkami vlastních, většinou kladně
přijímaných projektů. prostý výčet všech stávajících i minulých aktivit čtyř
členů pražského výběru by mnohonásobně překročil únosný rozsah tohoto povídaní.
věnujme se tedy jejich společné tvorbě.
pražský výběr se začal formovat na konci 70.let kolem vystudovaného
varhaníka a skladatele michaela kocába. začali tehdy populárním jazz rockem,
ale záhy si uvědomili, že tudy cesta nevede a s příchodem kytaristy michala
pavlíčka se vydali rockovým směrem, až zakotvili v tehdy se vzedmuvší "nové
vlně". píše se rok 1982 a obliba kapely stoupá. dochází ke změně na postu
basáka, kdy ondřeje soukupa nahrazuje mladý vilém čok a výborně zapadá jak
hudebně, tak také do stylizace kapely plné poťouchlých rockových tajtrlíků (v tom
nejkrásnějším smyslu těchto slov).
je to právě inteligentní ironie až sarkasmus
jak v textech, tak v pódiové prezentaci souboru, kterou se s nadhledem vysmívají
společenským nešvarům, ale hlavně sami sobě. jako vyvrcholení této éry je natočena
první dlouhohrající deska straka v hrsti. natočena, leč nevydána. na vydání si
ještě šest let musela počkat. (poznámka pro naše nejmenší: tehdy vládl v naší
zemi zlý a hloupý, loupeživý kmen komančů, kteří neměli rádi "... kazitele vkusu
mladých lidí a šíření ideově a morálně velmi pochybných názorů." - citováno z legendárního
článku "nová vlna se starým obsahem" soudruha krýzla, tribuna, č.12/1983). slibně
se rozjíždějící kapela dostala zákaz veřejného vystupování na dlouhé čtyři roky.
po znovuobnovení činnosti nahrazuje za bicími jiřího hrubeše talentovaný mladík
klaudius kryšpín.
roku 1988 vychází paradoxně nejprve nová deska nazvaná prostě
výběr (obsahující nesmrtelné pecky jako je tatrman, chvastoun či snaživec) a poté
se konečně dostalo i na debutové album straka v hrsti (např. zubatá, proč jen já,
s.o.s., pražákům je hej, na václavským václaváku aj.). už to vypadalo, že obnovený
pv se konečně pořádně rozjede, ale následovala další rána v podobě emigrace klaudy
kryšpína do rakouska, odkud později přesídlil do austrálie. brzy poté se psalo
datum 17.11.1989 a komunismus konečně padl. z kocába se stal politik a vytýčil
si jasný cíl, dostat ze země nemilované okupační sovětské vojáky, jejichž dočasný
pobyt se protáhl na předlouhých 23 let.
jak kocáb slíbil, tak udělal, výraznou
měrou se zasadil o odchod okupantů a poté co poslední ivan praštil čepicí o zem
uspořádal 24.06.1991 velkolepý koncert v pražské sportovní hale adieu c.a. neustále
experimentující michalové kocáb s pavlíčkem tentokrát přetavili výběr do
jedenáctihlavého rockového bigbandu s trojčlennou dechovou sekcí. pro tuto událost
připravili šest zbrusu nových kousků. vrcholem rozlučkové párty byla přítomnost
slavného amerického kytarového mága a novátora franka zappy. celý koncert je
zaznamenán na live albu. poté se věnovali svým vlastním projektům a opět se sešli
až roku 1997 při příležitosti vydání třetího studiového alba, pojmenovaného v duchu
výběrovského humoru běr.
to bylo taky naposledy, kdy jsme je mohli spatřit na
navazujícím turné i v ostravě. koncert v narvaném tatranu stál tenkrát za to.
zatím posledním cd počinem je vydání bilančního dvojkompaktu tango ropotámo z roku
1998. jednak obsahuje kompletní archivy skupiny včetně 52 dosud napsaných písní,
tak i druhé cd tvořené soudobými remixy starých výběrových hitů. co dodat? tito
výteční rockoví komedianti, muzikanti v čele s respektovanými skladately
kocábem a pavlíčkem, tvoří lidsky spřízněné těleso a jejich hudba mírně shozená
typickým výběrovským šklebem může stále oslovovat jak stávající tak i nové
posluchače.
pro studium pražského výběru, je vhodné kromě zmiňovaných desek
shlédnout film režiséra karla smyzcka z roku 1990, který mapuje tvorbu
souboru v pohnutých 80. letech. a na závěr ještě jeden příjemný příslib do
budoucna - až se urodí a uzraje, snad spatří světlo světa nová deska pv. buďme
trpěliví, nepochybně budeme za své čekání bohatě odměněni.
personální složení::
vilém čok - baskytara
michael kocáb - klávesy
machal pavlíček - kytary
klaudius kryšpín - bicí
dohni
foto: archiv 
související články:: |
