tak jsem zase po čase vyrazil za kulturou, a to přímo
na toulky po daleké asii. tento večer byl stvořen pro japonské těleso s názvem
papaia paranoia. v boomerangu bylo klasicky plno, takže jsem zakoupil
jeden zlatavý mok, rychle zaujal strategické místo a vyčkával začátku koncertu.
po chvíli se na place objevil malý chlapík v čepičce, vyskočil na připravenou
bedýnku a zažhavil svou aparaturu. byl to oslavenec dj naoji a jeho
povedená performance trvala necelou půlhodinku. ihned po začátku celý klub
provoněl známou vůní a bylo zřejmé, že "tato noc nebude krátká". sklidil velký
aplause a nutno podotknout, že oprávněně.
poté již na pódium vtrhla zbývající "svatá" trojice ve složení:
kytarista "ken", basistka michico "morry" morinaga a vokalistka yumiko ischijima
zvaná "yumi". v tu chvíli se v publiku rozjely blesky fotoaparátů, naskočily
kamery a já pevně věřím, že většina pocházela právě z japonska. první
song s vděčným názvem "tokio life" ještě více roztančil publikum. dále následovala
píseň "hey hey boy", přičemž jsem se začal uvažovat, zda není záměrem míti
všechny popěvky v podobném ražení, tedy počínajíc písmenem há. mé chmury byly
posléze rozehnány a já konečně objevil japonský neopunk. chvílemi na mě zpěvačka
působila dojmem, že jí snad všichni rozumíme a zdálo se, že je přesvědčena o našich
znalostech japonštiny. její projev byl opravdu přesvědčivý a bylo vidět, že
jede na plný plyn.
během vystoupení jsme si také zopakovali několik českých
slovíček včetně "ostrava" či "baník" (kupodivu bez dodatku). yumi nás zase na
oplátku naučila pár slůvek, které znamenaly "výborný" a další
superlativy, které jsem však další den již nedokázal ani hláskovat. za zmínku
stojí i videoprojekce, která dotvářela výbornou atmosféru, kde jsme mohli mj.
vzhlédnout i dílka interpretky, která je uznávanou kreslířkou komixů.
závěrem lze říci, že ten, kdo čtvrteční večer vyhradil
jiné kulturní akci může litovat, neboť "punkeři" ze země vycházejícího
slunce stáli opravdu zato.
milosh
nutno říct, že jsem řešil toho večera velké dilema...
rozhodnutí mezi ladí neladí se sunshine a japonskou elektropunkovou exotikou
mi způsobilo dlouhé chvíle přemýšlení, což strašlivě bolí (naštěstí se mi
to nestává až tak často...). nakonec jsem se rozhodl pro koncert papaya
paranoia - sunshine si odchytnu jindy a jinde - odchytávání p.p. by bylo
složitější.
už dj naoji předznamenal hodně taneční večer. většina
přítomných ale ne zcela pochopila a poslouchala postávajíc, hlavou kývajíc...
pak ale do elektronických beatů zazněla kytara a na pódiu doplnily naojiho
dvě sličné japonky (základ kapely) a kytarista, který řádně hrábl do
strun a už to jelo. papaya paranoia v sestavě více než plné.
zpěvné popěvky, jež se bleskově vrývaly do paměti,
ostré riffy kytar nad tanečním elektronickým základem a ženský vokál, který
byl přesně v japonském stylu hodně nadsazen nad hudbu. výrazný zpěv s "japonským
citovým zabarvením" - tomu můžete rozumět tak, že byl lehce přepjatý, jakoby přehrávaný...
jenže japonci jsou už takoví - kdo viděl původní japonskou verzi filmu
"kruh", ví, o čem mluvím.
večer měl spád, náladu i spoustu energie a během několika málo
minut jsem věděl, že rozhodně nebudu své volby litovat. i desku jsem si koupil
- za dvě kila... no nekupte to! faktem ale je, že mi na cd ty kytary hodně chybí. velká
část tím hodně ztrácí. elektronika samotná to nevytrhne a navíc třeba song "i like
sushi" tu zní skoro jako eurodisko... slyšet je jen z desky, už bych je házel za hlavu
- koncert ale vážně stál za návštěvu! dudyn
foto: dudyn 
související články:: |
