pátek::
rok se rokem sešel a ostrava se nám opět obarvila do roztodivných
odstínů a barev. ačkoliv byl první ročník přezdívám taky jako nultý, letos se ukázala
životaschopnost festivalu a s podporou města a sponzorů se nám do festivalové mapy
zapisuje nová zajímavá lokace.
kryštof na černé louce sice nebyli dle časového rozpisu úplně první
účinkující, ale právě jim se dostalo příležitosti oficiálně festival otevřít. ačkoliv
jejich hudba rozhodně nepostrádá říz, většina návštěvníků si šetřila síly a jejich
hudební produkci proseděla na trávníku. richard krajčo ohlásil toto vystoupení na delší
dobu jako poslední, neboť následující rok a půl se aktivně vrhnou na koncertování po
slovensku a polsku, což následně dokázali zazpíváním písně ženy v polštině (kobiety).
skoro na minutu přesně se po osmé hodině začal na hlavní pódium
trousit početný ansámbl gorana bregoviće a jeho the wedding & funeral band, aby nejprve
nažhavenému publiku předvedli symfonickou filmovou skladbu, kterou dirigoval démonický
sbormistr s kérkou na rameni ognjan radivojević. bregovićovy koncerty jsou pověstné
svým nevyzpytatelným průběhem, i tentokráte se najednou užaslému publiku zpoza hlav
začala ozývat rytmická balkánská dechová sekce. muzikanti cik-cak prošli skrz
dav a doplnili již tak početný orchestr na pódiu (celkem 40 lidí). nakonec dorazil
sám bregović, oblečen tradičně celý v bílém. první část koncertu se nesla ve velice
komorním dechu, teprve v druhé hodině se podle očitých svědků ke slovu dostala rytmická
balkánská hudba.
celý koncert bregoviće jsem si neužil z jediného prostého důvodu
- na pódiu čas vystupovala the ecstasy of saint theresa. když ohlásili letní turné po
festivalech, nedokázal jsem si představit jak se tahle komorní hudba, bude vyjímat na
otevřeném vzduchu. podle reakcí lidí je vidět, že i v tomto prostředí si posluchače
najde. na skupině je vidět, že oproti klubovému turné z podzimu minulého roku mají
nový materiál už pořádně zažitý a aranžmá prošlo určitými (kosmetickými) změnami,
jan muchow klade větší důraz na kytaru (svou novou z londýna). ačkoliv si publikum
žádalo o přídavek, z důvodu dodržení harmonogramu již nedostala skupina prostor.
nový koncertní program skyline byl postaven kompletně na novém
materiálu, skupina rozhodně nepřešlapuje na místě a ačkoliv změna zvuku je dána spíše
nepřízní osudu, kdy prodělává dosti časté personální změny. jinou kapelu by tohle dávno
položilo, skyline s novým členem dokážou své hudbě dodat nový rozměr. odcházejícího
saxofonistu rich fd nahradil kytarista majkii b.
kopřivnická nierika dokládá, že se v tomto kraji líhne neuvěřitelně
zajímavá hudba. v kapele proudí neuwerthovská krev (v podobě bratra tomáše n. - bicí),
klarinet a další nástroje ovládá bugy, mikrofonu dominuje sličná zpěvačka monika, ale
tu a tam si nějaký pěvecký part vystřihli skoro všichni z kapely, včetně hostujících
hudebníků z kapel milano a lu. hudba se nese na temných a zasněných plochách, debutová
deska chystaná na podzim slibuje být velmi zajímavým překvapením.
november 2nd hráli po půlnoci ve farské zahradě a statečně bojovali
se špatným zvukem. ačkoliv se mi při předcházejících vystoupeních zdál nový (nealbový)
materiál méně hitový, trošku si poopravuji mínění. deska taky není chytlavá na první
poslech, teprve po druhém kole se začínají vyloupávat melodie. vypadá to, že i nový
materiál se ponese na stejně chytře postavených silných hitech.
sobota::
zatímco první festivalový den se nesl spíše ve znamení zavedených
jmen české scény v druhém dni se publikum mohlo nechat unášet hudebními proudy kolem
světa společně s francouzskou dívčí (a bosou) skupinou zikfa, jejíž vystoupení bylo
tak napůl hudební a napůl divadelní (tuba ala satelit), polynéskou te vaka, jež doplnila
vystoupení i o kmenové taneční rituály, vycházející slovenská world music hvězda suí
vesan nebo londýnská formace oi-va-voi kombinující taneční hudbu s rytmikou židovských
písní.
vrcholem toho dne mělo být vystoupení bristolské trojice kosheen.
jejich vystoupení však pokaždé snad v české republice provází nějaká smůla, která se
nevyhnula ani vystoupení v ostravě. dva dny před koncertem se při nehodě zranil
doprovodný kytarista, jehož role značně ovlivnila zvuk připravované druhé desky
kokopelli. z důvodu jeho absence kosheen vystoupili s radikálně zkráceným programem,
který sice zahrnoval všechny singly a i další potenciální hity z debutové desky,
zpěvačka sian evans energicky pobíhala po pódiu, ale vystoupení se smrsklo na pouhých
50 minut. v rámci přídavku sice ještě zazněl aktuální singl all in my head, ale
slibované představení nového materiálu se nekonalo.
to však byla jediná černá kaňka, celkově si z organizačního
hlediska druhý ročník udržel velice slušnou kvalitu, časový harmonogram byl dodržován
až s neuvěřitelnou přesností na minuty, reakce od domácích i přespolních návštěvníků
jsou po právu pozitivní. strictly blue foto: dudyn & strictly blue
|