ano, ano, ano! snad ani zvolávat "hurá" by mi nepřišlo nepatřičné! jistá komunita lidí považuje tenhle koncert za hudební svátek, jiní se ohánějí jeho jedinečností, já si ho doslova vymodlila.

yvonnka sanchez, dan bárta a balzaři - spojení, o kterém mnozí z nás už dlouho snili. zatímco se mnozí béčkaři ženou za sólovými alby, tady se vám nabízí křehká kombinace toho nejlepšího. máte jedinečnou příležitost zažít to, co já při jejich "běžných" vystoupeních. budete tajit dech, budete uvažovat, proč je neoslavujeme, a budete si libovat nad nádherným provedením každé skladby. věřte mi, něco o tom vím.

zvažte: dan bárta. jakýsi druh guru, sbírající znechuceně leč oprávněně rok co rok anděly a obdiv všech - slyšících, kritiků i hudebníků samotných. v současnosti nejlepší zpěvák tuzemské scény, který nevyvratitelně dokázal, že exceluje napříč žánry. od dob, kdy opustil marné pokusy končící řevem v alici, přehoupl se přes obohacování specifické taneční scény až k neuvěřitelně nádhernému kultivovanému projevu čítajícímu 4 a 1 oktávy. svižně by se dalo glosnout, že kam vleze, tam ho chtěj'. klenoty die ell ellefant, nebo některý groovy z cenného alba sexy dancers butcher's on the road jsme si vyposlechli už na colorech. jeho stále trvající série s j.a.r. obsahující i veleúspěšnou homo funkienz je taky neopomenutelná. a vrchol všeho? psal se rok 2000 a na světě se objevila illustratosphere. někteří tápali, co že to bude. škatulky jsou vám jako už tolikrát i tady k ničemu. nebo se vám někdy povedlo orazítkovat třeba jaga jazzist? nic to nemění na faktu, že jsme se setkali s jedním z nejvyspělejších autorských počinů, díky velikánům jakými jsou kytarista miroslav chyška (posléze ho nahradil jaroslav friedl), hráč na klávesy filip jelínek, pianista stanislav mácha, basista robert balzar a bubeník jiří slavíček. polojazzové rozjímání se vtělilo na sklonku roku 2003 do druhé obrazovité mozaiky a entropicture se těšilo snad ještě větší oblibě. osobnostně i profesionálně charismatický třicátník má na tom sakra velký podíl.

a oni zmiňovaní robert balzar, stanislav mácha a jiří slavíček, dohromady rb3, mají taky své neochvějné místo, a to rovnou mezi evropskou špičkou. ráda zmiňuji, že při státnické návštěvě si je vyžádal samotný bill clinton, nebo třeba že už na svém kontě mají několik prestižních jazzových cen. v roce 2001 propůjčili svůj um yvonně sanchez, a vytvořili spolu jejich asi nejdůležitější desku. nejen, že s touhle sametově zpívající vokalistku realizovali albový debut, ale začali jezdit ve čtyřech, a kluby praskaly ve švech. bodejť, vždyť jejich spoluprácí nabylo vše na atraktivitě a když spojíte šarmantní, téměř dokonalou zpěvačku s famózními umělci, jednoduše musí jít o záležitost hodnou frenetických ovací. v tuto chvíli vystupuje trio především se svým materiálem a skladbami z aktuálního alba overnight, a možná že i odsud něco zaslechnem (snad :)

a odkud exotická yvonne sanchez? to je taky hezký příběh. živelná dívka polsko-kubánského původu s německým pasem s osobitým výrazem, která uchvátí od první chvíle. temperamentní a svérázná yvonne ginette sanchez sieprawska. v polsku i německu se pokoušela o hru na bicí i na kytaru, s nevalnými výsledky, a přes její nápaditý talent pro zpěv, ji samotnou prorazit svým hlasem nenapadlo. když se pak šťastného roku 94 přemístila do prahy, kterou si okamžitě zamilovala, potkala tu, zaplať pánbů, saxofonistu mika tramonta a kytaristu maxe voeglerama, kteří ji chytli za ruku a dovedli na dráhu jazzmanky. netrvalo dlouho, a sanchez se stala důležitým pilířem pražské klubové scény a bez jakéhokoli oficiálního hudebního vzdělání srazila na kolena odborníky svou lehkostí a smyslem pro improvizaci. na svých zahraničních vystoupení si svou podmanivostí získala uznání celého starého kontinentu (pt, fr, ge,...) a v roce 2001 pak vydala tehdy tolik očekávané invitation. a protože miluje cestování a nikdy se ho nevzdala, brzy se dostala i do brazílie, kde na ni ze všech stran dýchalo to neodolatelné kouzlo stařičké hudby, kořenů latinské ameriky. tak se v poslední době plně oddala tomuto směru. bossa-nova a samba ožila i v jejích vlastních kompozicích spolu s romanem pokorným a pozvolna se vytvořil projekt "brazilian mood". uvidíme, co to udělá, když se její latino-mellow mood spojí se standartem v podání rb3 a s mužskou vtělenou kvalitou :) nicméně navzdory tomu, že spíš než česky i po těch minulých deseti letech umí lépe polsky, píše se o ní na plakátech v zahraničí jako o "jazz singers from prague". ji to dělá radost, nám čest. i u ní si totiž stojím na tom, že lepší vokalistky tady v republice nemáme.

tak, a teď si tohle všechno dejte do kupy. s entusiasmem tleskám už jen při pomyšlení na 23.09.2005, takže si jdu o tom nechat zdát :) a nashle u reportu.

blinky::