vykřičená zábava, prostoduchá show hrající na opilé city, primitivní repetivé
divadélko vystylovaných loutek, ale i bláznivě kouzelná euforie, relativně
snadná a chutná stravitelnost v balení slušivé hitovosti, neskutečně svižně živé
melodie a vtipně rozjetá taneční parodie tak trochu sebe sama - to vše jsou
atributy, které si můžete připíchnout na disko obleček pražské skupiny skyline.
poslední listopadový večer navštívila také ostravský klub boomerang. a nezklamala
v ničem, co bych od ní očekávala. bohužel i bohudík.
skyline, kteří hravě mixují směsici nejrůznějších hudebních stylů jako drum and bass,
pop, breakbeat, jsou možná nejlepší českou taneční skupinou. vždycky byli a budou
hlavně koncertní kapelou. ostatně za svá živá vystoupení získali i několik cen - na
dance awards 2004 dosáhli ocenění za projekt a koncert roku a ten samý rok
vyhráli i v kategorii dance/hip hop v prestižních alma awards, kde odborníci
oceňují právě nejlepší živá vystoupení. chcete-li je tedy hodnotit, nemá cenu
hodnotit album, ale koncert. v boomerangu nakonec zaznělo sedmnáct písní šikovně
napříč třemi deskami skupiny, ačkoliv nemyslím, že by dnes existoval fanoušek,
který by je znal všechny. skyline jsou zkrátka generační zábavou na dlouhou
sobotní noc, ideální maximálně aktivní relaxací. musíte si je užít. nebránit
se jim. poddat se jim, což tentokrát šlo poměrně hladce nejen díky (na boomerang
až nezvykle) výbornému zvuku v klubu. ze závěrečných tří přídavků zazněla jako
poslední zuřivě hitová písnička entertaining, přičemž asi není výstižnějšího
slova, které by tuto kapelu charakterizovalo.
skyline jakoby akcentovali naději. až neskutečně funkčně využívají pokleslých
cirkusáckých výrazových prostředků k zachycení něčeho v podstatě krásného. hrají
si s energií, rytmičností a nově i silnou fluiditou (čtěte, ubrali na naléhavosti
a hudbu nechali více samu plynout). to, co byste jim chtěli vyčítat, jim
tedy vyčítat nemůžete, protože to tak vlastně sami chtějí. působí na city, smetávají
divokou jízdou banálních popěvků, nehledě na to, že sázejí na základní lidské
pudy - není koncert, kdy by natěšené (mužské) publikum nečekalo na odhalení
alespoň části těla půvabné zpěvačky jitky charvátové. protože je to právě soulad
jejího něžnou sexualitou nabitého vokálu a dvou mužských přidrsnělých raperů.
skyline jsou rozjetá párty sbalená na cesty, pojízdný zábavní park pro ty
odvážnější a rozvernější. třpytivé cetky včerejší diskotéky načichlé pachem
vyvětralé coca-coly s rumem, rozetřený lesk na rty s kšiltovkou obrácenou do
zadu - to jsou obrazy, které vám po koncertě skyline automaticky vyvstanou na
mysli. což je vcelku směšné, jenže se nebudete smát jim, ale s nimi. na pomyslném
žebříčku hodnot šplhají od samého dna laciné a lascivní diskotékové vulgarity,
vykřičené umělosti, prvoplánově poutavé všehochuti hudebních stylů až k stmelenosti
a obrovsky efektivní vyrovnanosti projevu. ví, co a komu chtějí říct, jen
je musíte poslouchat, vnímat. což je přesně to, co ostravské publikum příliš nedělá.
z neznámých důvodů se totiž skyline v ostravě setkávají s podivuhodně chladným
přijetím. a nemyslím, že je to pouze tím, že je zdejší kulturní programy čas od
času mylně prezentují jako "výborný klidný pražský chill-out", ke kterému mají
opravdu na míle daleko. skyline v ostravě zkrátka nefungují - pro jejich "popovost",
pro jejich až kontrastní nepodobnost s divokými rurálně "ujuchanými" skupinami
typu divokej bill, pro jejich tendenční nelidovost, na kterou je zdejší posluchač
protivně navyklý. z toho důvodu ostravské koncerty skyline navštěvuje sice menší
množství lidí, ale ti, kteří přijdou, bývají tím nejvděčnějším publikem, jakousi
výjimkou potvrzující pravidlo.
současný moderní pop (jakkoliv to zní směšně, popř. pejorativně) by podle skyline
měl být plný energie, legrace, ale občas až dojemný i vážný. jsou-li jím oni, pak
přesně takový je.
ludva
související články:: |