pink floyd bez waterse, plastic people bez mejly, prouza bez hampela...
už jsme doma bez saxofonu, neboli zakládajícího člena jindřicha
dolanského. ve všech případech pro mne nepředstavitelné situace a trýznivé
představy o funkčnosti. nicméně víme, že každý je nahraditelný a změna je
život. zdařilým příkladem v případě ujd je jejich poslední počin rybí tuk
vydaný v listopadu 2003 v již zmiňované sestavě s absencí saxofonu. dodám k tomu
jen, že ne vše dopadne tak černě, jak to ve skutečnosti vypadá. tohle
album prostě nechá těžko někoho v pohodě a klidu a zahnalo všechny pesimistické
předpovědi.
ujd není hudba pro každého. i nejotrlejší "nezávislák" může být docela
zaskočen sílou a projevem tohoto seskupení. dle mého jsou výjimeční a jedineční
jak na naší scéně, tak si troufám říci i na světové, kde v dnešní době hrajou
snad více než doma. v jejich muzice člověk pokaždé najde něco nového. originalita
nyní už jen v sestavě 2x kytara, basa, bicí a zpěv je zjevná. vyloudit z tohoto
složení tolik silně koncentrované energie je rozhodně umění. a kde si je nejvíce
vychutnat, než-li naživo na koncertě - nejlépe v noci... "v noci potají, ruce
hledají, kam po smrti ti neobutí, tolik spěchají..."
současná sestava::
miroslav wanek:: kytara, texty, zpěv
radek podveský:: kytara
miloš albrecht:: basová kytara
petr böhm:: bicí
blinky::
už jsme doma [cz]:: www.noise.cz/ujd
už jsme doma [en]:: www.uzjsmedoma.com
radio ujd:: www.noise.cz/ujdwww.internetradio.cz/uzjsmedoma.asxtrembi foto: web kapely
související články:: |