ano, vždycky jsem je měla ráda. a teď mám radost, když vím, jak jim parník sluší.
pavel pilch jazz band sice nepřivezli moc nových skladeb, které byste neslyšeli
třeba v bazárku, zařídili ale zajímavý playlist i hosty. na perkuse hrál vladimír
třebický, zpívala darina szymeczková a hlavně denisa roszková – in the morning od
norah jones podala v sametové poloze s úžasnou přesvědčivostí.
zaznělo všechno to, co je odlišuje. tzn. una noche con francisco roberta
balzara, when it rains brada mehldaua, rytmicky vylepšená sunday morning
od maroon 5, především ale neuvěřitelně poskládaná chromazone loni zesnulého
fenomenálního saxofonisty michaela breckera nebo breckerů skunk funk. zbyszek
kaleta, toho času z katovic, dokázal poslední dva jmenované, mistrovské kusy bez
problémů udýchat - smekám. a kdybych to měla vzít od hlavy, i pavel pilch je
lepší a lepší (a jeho autorský taliban song má pro začátky koncertů vynikající
"intro" nájezd). basa zůstává jediná bez výrazných sól, klavírista jiří zabystrzan
je pro fusion vybavený láskou k hamondkám a kouzelným modulem, tomasz lasota úspěšně
ukazuje, z jak brilantní školy vychází (stern je jedno z ústředních jmen). mezi
všemi provařenými prokombinovanými bandy osvěžující jazzily změna. tedy doufám v brzké příště.
vesna
související články:: |