ov-kluby
domů  |  rozšířené hledání  |  fotky  |  reporty  |  muzika v mp3  |  o nás  

  ov-kluby.net

q.hledat::    
město 
 
reklama 
ovéčka na facebooku
klub 

dnešní akce všude ::
dnešní akce ve městě ::
rozšířené hledání ::
 
[acoustica]
[áčko]
[atlantik]
[barbar]
[barrák]
[brno]
[centrum pant]
[dock]
[fabric]
[fiducia]
[garage]
[gospoda]
[heligonka]
[hlubina]
[hudební bazar]
[chlív]
[jeden tag - galerie nibiru]
[jungle]
[klid]
[komorní klub]
[lighthouse]
[marley]
[parník]
[provoz]
[rock hill]
[sky]
[stará aréna]
[venuše]
[vrtule]
 
nekluby ::

 
report 

report:: o dvě struny méně (laco deczi na landeku)

laco deczi & celula new york
[hornické muzeum landek]
04.06.2005
v rámci janáčkova máje se dne 04.06.2005 konal jazz evening v hornickém muzeu landek. vystoupil zde i laco deczi se svou celula new york.
vloženo: 07.06.2005
 

výběr prostor pro koncertování slavného trumpeťáka mne vyděsil a jak se později ukázalo, mé obavy byly oprávněné. představovat laca decziho by asi bylo nošením uhlí do dolu, ale pro jistotu pár údajů. laco se narodil údajně v bratislavě v roce 1938. od šedesátých let působil v orchestru karla velebného a v jazz orchestru českého rozhlasu. od roku 1985 žije v usa, kde vede cellula new york band ve stávajícím složení: laco deczi (trubka), walter fichbacher (klávesy), steve clarke (basa) a vajco deczi (bicí).

dostat se z havířova do ostravy není žádný problém a po menší potyčce s mými společnicemi (má přítelkyně a její přítelkyně) jsme našli cestu i na landek. do hornického muzea se valily davy lidí - prošedivělé babičky s křiváky, bělovlasí dědečci ale i omladina. přišli jsme půl hodiny před začátkem, ale i tak na nás zbyly místa pouze v zadní části industriální budovy (kompresorovna to byla, víš - pozn. ludvy), která se vyznačovala příšernou akustikou, takže místo uší musel člověk zapojit oči. přední sedačky zabrali rentiéři, až jsem se bál, že je očekávané decibely smetou. nestalo se, a tak jsem trpěl vzadu a namáhal své sluchovody, abych z toho něco měl. jazz patří do klubu, ale v tomto případě by i open air provedení bylo lepší, než sedět uvnitř této budovy, která připomínala tělocvičnu z první republiky.

hned po vstupu zamířily oči mé na pódium, kde mi facku udeřila nová basa steva clarka. steve vždy hrál na svou na míru vyrobenou levorukou vínově červenou šestistrunku značky modulus (mimochodem, stejnou značku používá i flea z red hot chilli peppers nebo milan broum z olympicu :) místo toho se o jeho aparát opírala jakási blondýnka se čtyřmi strunami, do které by člověk neřekl to, co se o ní dozvěděl po druhém songu, kdy se jal laco tuto basu představit. minulý rok (kdesi na slovensku) hráli chlapci v jakési zapadlé dědince, kde se po koncertě ke stevovi přihnal jakýsi pupkáč s půllitrem v ruce a vykřikoval, že stevovi postaví basu. všichni se samozřejmě smáli, ale jen do té doby, než (asi za čtyři měsíce) přišla do usa basa. steve ji do svých pracek vzal a ještě ji prý pustit nestihl, neboť je údajně 5x lepší, než ta jeho americká. konec pohádky o tom, jak se steve musel uskromnit a ze své šestistrunku na pouhou "čtyřku" přejít :)

laco a jeho band spustili (jako obvykle bez zbytečných řečí) a produkce začala. bohužel (nejen pro mě) jen na padesát procent, neboť akustika byla opravdu příšerná, a tak byl člověk nucen skoro odezírat muzikantům z hbitě se pohybujících rukou. hned ve druhém songu si steve střihnul sólo, které bylo úžasné, ale ještě úžasnější by bylo, kdybych něco slyšel. následovala historka o stevově base a jelo se dál. abych pravdu řekl, nechodím na laca kvůli laca, ale kvůli steva. jak řekl jeden můj kamarád (dechař), lacovi už to nefouká jako dřív a já se s jeho názorem ztotožňuji. laco vždy odehraje takový zpěvný nosný motiv, který se někdy podobá infantilním melodiím, jež skládá moje desetiletá sestra. potom ustoupí do pozadí a buďto sóluje walter na klávesy nebo steve na basu. to se bohužel odehrává v každé skladbě, takže člověk snadno zapomene, jak zněl ten song předtím. v polovině nastala pauza o délce 21 minut (taky by si už laco mohl vymyslet nějaký novější hlod), během které se všichni čtyři muzikanti snažili prodat svá sólová cd. já jsem nelenil a hnal jsem se ke stevovi, ne však za účelem koupě, nýbrž nechat si podepsat jeho obrázek. svou lámanou angličtinou jsem jej o to požádal, načež se mi dostalo odpovědi, že to není "picture", "but only a copy" :( pravda, okopčil jsem si originál visící v havířovském jazz clubu, ale nečekal jsem, že mě steve takhle setře (protože jsem nevěděl, že origoš prodává na koncertech za 5 dolarů :) nakonec mi ho však podepsal a já se nadšeně vrátil do zadních řad toho akusticky velice zdařilého sálu.

po přestávce na nás lacův band vytasil s latinou, která se jmenovala příznačně cha cha. pak následovalo několik pomalejších věcí, kde si walter vyhrál s typickými rolandovskými mlhami známými v podání např. romana holého, a najednou konec. už jsme chtěli odejít, když nastal přídavek. přídavek, kde se opět naplno projevil steve a sóloval, div si palec neuslapoval :)

konec dobrý, všechno dobré. koncert dobrý, ale počasí se zhoršilo a lilo jako z konve. a tak jsme se krčivše pod jedním mini deštníčkem sunuli na zastávku. stejně jsme byli mokří, ale alespoň pro mě (nejen pro tebe - pozn. ludvy) to stálo za to.

yngwie

 verze pro tisk

související články::


 
informační kanály 


 
pozvánky 

20.-21.08.2022
>> metal!!! 2022
 

 
podpora 

 
pspad free text editorknihy.abz.cz
fantasyobchod.cznokturno - krysův web

:: domů :: rozšířené hledání :: fotky :: reporty :: muzika v mp3 :: o nás ::
 
 © 2002 ov-kluby.net

  design by lucinka & strejda