ov-kluby
domů  |  rozšířené hledání  |  fotky  |  reporty  |  muzika v mp3  |  o nás  

  ov-kluby.net

q.hledat::    
město 
 
reklama 
ovéčka na facebooku
klub 

dnešní akce všude ::
dnešní akce ve městě ::
rozšířené hledání ::
 
[acoustica]
[áčko]
[atlantik]
[barbar]
[barrák]
[brno]
[centrum pant]
[dock]
[fabric]
[fiducia]
[garage]
[gospoda]
[heligonka]
[hlubina]
[hudební bazar]
[chlív]
[jeden tag - galerie nibiru]
[jungle]
[klid]
[komorní klub]
[lighthouse]
[marley]
[parník]
[provoz]
[rock hill]
[sky]
[stará aréna]
[venuše]
[vrtule]
 
nekluby ::

 
report 

report:: parník do new yorku

laco deczi & celula new york
[parník]
18.10.2002
plavba tam i zpět trvala zhruba dvě hodinky a dokonce k tomu vyhrávala i muzika. palubní sirénu nahrazoval zvuk trubky laca decziho.
vloženo: 26.10.2002
 

laco deczi hrál s celulou new york v parníku... zase. bylo narváno... zase. byli vážně dobří... zase. laco deczi i já tam byl... zase. no tak kecám... nebudu foresta parafrázovat se lží na rtu a přiznám se, že jsem je viděl naživo prvně. na svou obranu však musím, slavný soude, podotknout, že jsem se chystal již mnohokrát - marně. pokaždé mi to z nějakého důvodu nevyšlo. o to více jsem se těšil a o to více jsem si to užil!

páteř koncertu tvořily písně z nejnovějšího alba mewe (k němu se ještě dostanu...) kolem kterých se kupily ty další - starší. svižné jazzové skladby jako "trash", hojně kořeněné nástrojovými exhibicemi muzikantů (v jazzu se to smí), se mísily s melancholicky zasněnými melodiemi typu "summer play". to vše jen tak lehounce dochutil laco občasným komentářem, informací, či vtipnou historkou. jedna z nich pojednávala o tom, kterak na záchodku letadla cestou z n.y. sem zemřel pasažér. to samo o sobě moc veselé není..., následná dedukce kapely, že tento muž se pravděpodoně živil umíráním po letadlech, celkem ano.

přes ona častá sóla jednotlivých členů působila celula jako jednolitý organismus.
vaico deczi (lacův syn) zdědil po otci kupu hudebního talentu, který neprohýřil a využívá tím nejlepším způsobem. jeho způsob bití, zdál se mi velice zajímavým a v některých chvílich poměrně svérázným. při jednom z nejdelších svých sól publikum nasadil od počátku do zvuku mlčících nástrojů svých kolegů tak nezvyklý rytmus, že jsem chvíli jen tupě zíral a v duchu se sám sebe ptal: "o co tady, sakra, jde?". když se ale přidaly klávesy, vše do sebe začalo neuvěřitelně zapadat a já se přistihl při slastném úsměvu.
walter fischbacher je takový klávesový kouzelník. obvykle jemně dokresloval celkový obraz skladeb, ale když na to přišlo, pěkně se rozjel. no a bylo-li potřeba (v "got cake"), zvládl na svém nástroji i kytarový part.
steve clarke splňuje přesně mou představu o jedné polovině obyvatel new yorku (ta druhá vypadá jak woody allen a věčně vysedává u svého psychiatra, případně psychoanalytika) - týpek, který je ztělesněním mnohageneračního mísení kultur v novém světě. soustředění a snaha se zračily v grimasách, které bylo možno na jeho obličeji pozorovat zřetelně i v těch nejposlednějších řadách.
laco deczi zůstal i po letech stále "jen" veselým chlápkem s trumpetou. snad je to i proto, že v n.y.c. si člověk uvědomí, jak je ta jeho polní tráva relativní. (mnohým českým a slovenským "hvězdám" bych roční pobyt tamtéž naordinoval jako léčbu na bujení hřebínku... ten by padal...!) trubku já měl vždycky rád. v životě bych se na to nenaučil hrát, ovšem líbí se mi ten pronikavý a zároveň velmi příjemný zvuk. a laco na ni fakt umí, což dokázoval i toho večera v parníku.

v pauze jsem se mezi prvními vrhl k walterovi za účelem nákupu cd mewe (zároveň tu walter i steve prodávali i svá sólová alba - pozn.autora). samozřejmě, že to není totéž, co koncert - každá studiová deska je opatřena lampa jistou dávkou sterility, danou chybějícím kontaktem s divákem, přeléváním energie mezi publikem a kapelou. i přesto je mewe hodně zajímavým kouskem v mé "diskotéce". zaujala mě na ní i jedna drobnost, která se samotným obsahem až tak nesouvisí (i když v jistém smyslu...): u názvu každé skladby je vedle jména autora také název agentury chránící jeho autorská práva (v u.s.a. pravděpodobně standard), a tak se tu u šesti z osmi písní skví notorický známá zkratka o.s.a. jen mě tak napadalo, jestli třeba b.m.i. jsou taky takoví vydřiduši...

ale zpět ke koncertu... co ale víc říci (potažmo napsat)? povedený koncert velmi příznivě přijatý publikem (někteří přijeli až z polska - pozn.autora) - i dušička dudynova odcházela naprosto hudebně uspokojena.

dudyn
foto: dudyn

 verze pro tisk

související články::


 
informační kanály 


 
pozvánky 

20.-21.08.2022
>> metal!!! 2022
 

 
podpora 

 
pspad free text editorknihy.abz.cz
fantasyobchod.cznokturno - krysův web

:: domů :: rozšířené hledání :: fotky :: reporty :: muzika v mp3 :: o nás ::
 
 © 2002 ov-kluby.net

  design by lucinka & strejda