coby autor těchto pár řádků hned na jejich počátku přiznávám, že jsou hudebníci a kapely, u kterých mám velký problém zůstat nad věcí, nebýt osobní - ať už jsou to stypkovci,
downbelow, mistr souček nebo právě café industrial.
čtenář, kterého osobní výlevy popuzují, může přestat číst už po příštím odstavci, jež bez jakéhokoliv uzardění zkopíruji ze stránek kapely. koneckonců i pořadatelský
klub jejich pátečního koncertu jej ve fb eventu využil.
ostravské trio café industrial levituje někde na pomezí folku, indie a jazzrocku. snaží se nevnímat žánrové hranice. hrají o světě, jak ho vidí. světě, který
neděsí, ale skýtá útočiště, pokud člověk chce. tento obraz přenášejí skrze české texty. rámem tohoto obrazu jsou těkavé bicí viktora dořičáka, žensky rafinovaná
basa kristýny kubinové a mlhou se prokousávající kytara františka kuči.
a teď už opět slovy vlastními... mám ty tři rád. jsou to lidé sympatičtí, bubeník aktuálně učí na zš mého desetiletého synovce vytvářet si ve wordu vizitky,
což ale není až tak podstatné. mám hlavně hodně rád jejich hudbu. stále aktuální deska nití mě nejednou přenesla do jiného světa, ve vypjatých stresových
dnech v tramvaji přes sluchátka zklidnila nervy, snížila nebezpečně stoupající tlak, snad tím i život zachránila. kdoví... pohladila a konejšivým hlasem pošeptala: "dudynku maličký,
nech to plynout. je to sice úplně v poli, ale už jsi na cestě domů. mongolfiérou čislo 12."
koncerty jsou zážitek. náladově snad částečně opakovatelný, ale pokaždé jiný. nádherné gradace písní, široké zvukové plochy, hra s detaily, hra s každým tónem.
souhra oněch tří je téměř bezchybná. snad nejen ta hudební. dokážou vám vnutit pocit, že vše je jen naprosto dokonalá improvizace, jam session, hra. díky tomu
vás celou dobu lechtá kolem žaludku s oním vzrušujícím očekáváním zádrhelu nebo kixu, který prostě nikdy nepřijde. baví vás. baví poprvé, podruhé...
vlastně i podesáté máte pocit, že je to poprvé. nekecám, vyzkoušejte si.
třeba v pátek 07.04.2017. koncert v klubu pjetka na havlíčkově nábřeží začíná ve 20.00, vstupné činí pouhých 100,- korun českých a mě poměrně značně štve,
že tam nebudu moci být s vámi.
linky::
tomáš dudyn václavek & organizátoři
foto: tomáš dudyn václavek 
související články:: |
