čtvrteční večer nabitý koncerty (kupříkladu v boomerangu
vystoupili brněnští čankišou, fabric hostil tata bojs, bazar zase nukleární
vokurky) jsem strávil ve společnosti dvou spíše méně známých kapel:
mladá ostravská kapela filip m. se blýskla relativně poklidným rockem v podání
dvojice kytar, basy, bicích o zpěvu. klasická sestava nástrojů nekypěla
nikterými inovacemi - kapela se držela zaběhaných postupů o tak bylo lze
zaslechnout zdánlivé útržky jiných známějších kapel.
repertoár kapely bych rozdělil na dvě části - na písně houpavé o písně
rychlejší - obé v rytmu raz, dva, raz, dva... skladby, až na drobné obměny,
byly sestaveny stejným způsobem - střídání slok o refrénů, závěr osolen
povedeným sólem provázeným šlapáním na různé přichystané kytarové krabičky.
škoda. zmínit je třeba jak precizní zpěv, tak skvěle zvládnuté nástroje
(obzvláště sólová kytara). obávám se však, že daný žánr v podání filipa m.
nepřináší nic nového.
ačkoli mě kapela příliš neoslovila, věřím, že si své publikum najde.
návštěvníků zde sice nebylo mnoho, na druhou stranu však byla
většina z nich s koncertem nadmíru spokojena.
druhá kapelka - studeně modří cool blue z wroclawi (pl)
 již z vzezření
hudebníků o rozestavěných nástrojů napovídala, že půjde o něco extra. a taky že jo.
veškeré skladby cool blue byly započínány o doprovázeny zvukovou
linkou z nahrávky. koncepce všech písní byla (bohužel) takřka totožná -
start všech nástrojů provázený kouzelným zpěvem na barové stoličce trůnící
zpěvačky, evokující stinu či morcheebu. škoda jen, že texty nebyly v polštině -
užitá angličtina vyznívala poněkud chladně.
střední část skladeb sestávala z postupné improvizace všech zúčastněných
nástrojů - obou dechů (trubka, alt saxofón), kontrabasu (parádního
elektrofonického kusu) o dvojice klávesových nástrojů (obsluhovaných jediným
hudebníkem). poslední část bak vždy byla zakončením zběsilých partů opět
provázená zpěvem, v němž bylo každé slůvko zakončeno v úsměvu.
inu. dokonalý zážitek.
krysa
na první pohled nevděčné úlohy prvního účinkujícího se se ctí zhostili
místní filip m. kapela není na ostravských pódiích žádným nováčkem.
krom výborných muzikantů je postavena hlavně na skvělém zpěvu jitky andraškové,
jež svými kvalitami daleko přesahuje hranice regionální hudební scény. kromě
starších písní jsme měli možnost slyšet i několik zbrusu nových "ještě
teplých" kousků, které jsou znatelně svižnější o kapánek "přitvrzené".
což dle mého názoru není vůbec na škodu, ba právě naopak.
cool blue hrají směs jazzu, funky, blues, fusion o soulu, pod vedením
zkušeného pianisty andrzeje wasniewskego. hudba této wroclawské kapely
(s hostujícím saxofonistou z havířova) posluchače vtáhne k sobě,
pohoupá na vlnách libých tónů o dokonalé souhry všech hudebních
nástrojů. mile vás překvapí úžasný sametový hlas zpěvaččin, skvěle
slazený s ostatními nástroji. jejich skladby jsou poměrně dlouhé, moc
pohodové o precizně zahrané. v onen čtvrtek ale mohly vzhledem k pozdní
večerní hodině mít trošku uspávající účinek, nicméně posledním songem,
kterým nebylo nic jiného, než předělávka slavného hitu satisfaction od
rolling stones, bylo publikum opět probráno do naprosté bdělosti.
micku jaggerovi by se tato téměř k nepoznání předělaná skladba
určitě líbila moc... alča
foto: dudyn 
související články:: |
