ač to tak ještě těsně před původně plánovaným začátkem nevypadalo,
až trochu překvapivě plno bylo v parníku na ta letní vedra. buďto už hladový klubový
divák lační po sezóně, nebo už jazzyci natolik táhnou, nebo je přilákala naše pozvánka ;o),
nebo jednoduše mají tolik příbuzných a známých ;o). jak jsem už naznačil, začalo se
později, a to tak, že o hodinu. vzhledem ke stále se trousícím příchozím to bylo ale
nanejvýš rozumné.
budu se opakovat, když zas řeknu, že na svých 18-19 roků jsou
jednotliví muzikanti až nezvykle instrumentálně zdatní - ale ať si, ať si si!
zvláště jsem si toho tentokrát všiml u kytaristy. honza kresta toho sice ani při
někdejším jazzykovském "zoči voči" rozhovoru moc nenamluvil, ale i tady v parníku
ukazoval při svých sólech, že opravdu umí.
jazzové standardy prostřídávali dobří jazzykové poměrně
rovnoměrně s vlastní tvorbou, takže koncert probíhal příjemně a plynule - popostrkován
břitce humornými mezikomentáři daniela milicha (strakovi, který toho dne usedl za
bicí s nanejvýš úchylným účesem, tentokrát mikrofon nedali). podobně, jako třeba v boomerangu
při "best of boom cup", i tento koncert se kapela pokusila o několik odlehčení. vedle
nějaké té nezvyklé aranže to byl i danův pěvecký výstup.
bylo to fajn, ale faktem je,
že už jsem na komická čísla se zpívajícím nezpěvákem maličko alergický. vysvětlím: prvním
podobným výstupem byl asi znám ríša kroczek z kapely buty (netvrdím, že to musel vymyslet, jen jsem
to u but viděl prvně). nakolik to přebrali robsoni právě od nich, to taky netuším.
glayzy mají bubenici jaruš, jazzyk tedy klávesáka dana. nechci žádnou z uvedených kapel
nařknout z kopírování fóru, ale už je to nuda. mnohem lepší a vtipnější mi přišla
boomerangovská výměna nástrojů.
resume je ale naprosto pozitivní. kapela zas ukázala, že má na
hodně a že se, pokud vydrží pospolu, může už brzy zařadit do vysokých pater české jazzové
scény. čas ukáže. dudyn foto: dudyn
související články:: |