čerstvé album kovbojů ze san piega mi na první poslech přišlo docela měkké.
možná, že na tom má lví podíl dušan neuwirth, který zpopoval třebas kryštofy
nebo tata bojs. tak jsem si dal druhý poslech, ale žádné změna. skladbu
dezolát si pamatuju z loňského koncertu ve fabricu. byl to nářez, ale
zalisovaná do desky je hodně subtilní, jako by ji něco chybělo. tak jsem se
rozhodnul - když fixu, tak naživo. a tak jsem šel.
vypsaná fixa v ostravě po předchozích zkušenostech se zklamanými fanoušky
odcházejícími z koncertu pro nedostatečnou kapacitu sálu odehrála
dvojkoncert. tentokráte ne ve fabricu, ale v boomerangu, takže jsem vzpomněl
na můj první fixí koncert právě zde, konkrétně na sklonku roku 2002. tenkrát
přišlo asi čtyřicet lidí a my jsme ani nevěděli, jak ti kluci vlastně
vypadají, takže když začala hrát předkapela rk 130, byli jsme strašně
zklamaní, že oproti té naší ožuchlané kazetě z auta jsou na živo dost
nudní... jenomže pak vskočili na pódium a začali broustit kytary a plivat
všude okolo a byla to prostě šou.
za pět let se poměry poněkud změnily, kapela se schovala pod křídla sony bmg
a ta je prostě umí prodat. lidí na koncertě bylo spousta, slečny s plakáty
na podepsání, mladíci s čerstvě zakoupenými trikoty se znakem kapely...
zdálo se mi, že silně zvyšuju věkový průměr v sále. dohrála předkapela apatheia
(kdyby pearl jam nikdy nehráli, domnívám se, že by ti tři mladíci prorazili
jako nic - fakt jim to pěkně šlapalo) a na podium konečně vtrhla fixa a jako
už spoustukrát prostě zahráli skvělý koncert, na němž teprve patřičně
vynikla nová tvorba. třebas opravdová síla skladby černej les, skvělý
taneční rytmus dezolátní písně s promáknutým textem šitým písničce prostě na
míru nebo úplně hustá balada pro kamarády blázny - emigrant.
měl jsem původně trochu strach, že si dám tři piva a budu rezervovaně z baru
sledovat průběh koncertu. nikoli. ani po snad osmém přídavku (fixa přidávala
zejména staré kusy) jsem nebyl dostatečně vyždímaný neustálým skotačením
a obdobně na tom byl i zbytek publika. ke cti kapely patří, že to prostě
poznali, a tak na pódium prostě vešli znovu a točili oním pověstným mrtvým
čápem až běda...
nehledě na klady a zápory nové nahrávky, kterou mohu po prožití živáku
úspěšně rehabilitovat, je vypsaná fixa stejně nejlepší naživo.
jiří reiter 
související články:: |
