v poněkud temnější atmosféře proběhlo ve fabricu další
ladí neladí pánů fialy a kaščáka. tentokrát se představili the last days of
jesus z bratislavy a kosmopolitní sunshine, o kterých jsme na našem
serveru již před časem psali. kapela pochází z tábora, ale známá je spíše v zahraničí a podílela se na soundtracku k filmu
blair witch 2.
slovenští the last days of jesus převedli něco, co se
na ostravských pódiích jen tak nevidí. hutný a propracovaný e.b.m. s výrazným
vlivem gotiky a punku strhl většinu zpočátku nezúčastněného publika. během
hodinky last days of jesus zahráli snad 10-12 věcí a musím zde podtrhnout,
že jejich projevu rozhodně nechyběl nápad, naléhavost a vtip.
zatímco last days of jesus byli pro mě novinkou, se
sunshine jsme se už setkal v kopřivnické noře. sunshine vydávají své
práce u day after records, zkrátka by se dalo říci - nic nového. jenže
ve fabricu se sunshine ukázali v nové sestavě (??? - aspoň si to
myslím...) a s docela jiným zvukem, přidrzlý punk v sunshine
vystřídal těžký nářez, kterému v momentu podlehl celý klub.
pokud jste tenkrát ve fabricu nebyli, pravděpodobně
jste přišli o jednu z nejzvláštnějších kapitol seriálu ladí neladí. v ostravě
se hrála muzika, která tu rozhodně často nezní a na poměry scény, ve
které se kapely pohybují, v docela stravitelné formě.
adam von oderberg
další díl našeho oblíbeného pořadu ladí-neladí se nesl v duchu
gotiky a psychedelie. tedy přesněji řečeno se vše točilo okolo stylu gothic rock a ...
srovnávat jsme opět mohli mezi zástupci slovenské a české hudební scény. co se pořadí vystoupení týče, dostali přednost zahraniční hosté.
bratislavská skupina the last days of jesus existuje již
od roku 1993 a na evropských pódiích (hlavně pódia nejrůznějších gotických
festivalů) již nejsou žádnými elévy. své zatím poslední album "songs from the
psycho tv" vydali v roce 2001, na novou desku se můžeme těšit letos v dubnu.
hrají ve čtyřčlenném složení: m.ary"o" (zpěv), vajco (bicí), feššy
(kytara) a anjou (keybord, programing).
kapela začala s plným nasazením a velmi rychle si získala zájem
a pozornost zprvu vlažného publika, které asi z větší části přišlo hlavně kvůli
známějším sunshine. jejich hudba je výbornou směsí hutných kytarových riffů,
depresivně znějících kláves prolínajících samply a působivým zpěvem, které navíc
m.ary"o" doprovází velmi živou gestikulací a grimasami. jejich celkovému projevu
na gotičnosti také dodávají poněkud bizardní oblečení a nalíčení. ovšem v jejich
případě rozhodně nepůsobí nijak nemístně, ba právě naopak, po poslechu několika
songů se dostaví zjištění, že je to zřejmě zcela na místě.
jejich hudba vychází z klasického gothic rocku, ale jsou zde
ke slyšení i prvky punku a jiné, mnou laikem však nedefinovatelné vlivy. to vše
je ještě vylepšeno hojně používanými samply. příjemným zpestřením byla píseň,
při které kytarista feššy odložil kytaru a chopil se bubnu, nebo cover verze
písně "fade to grey" od skupiny visage. nakonec si publikum vymohlo i přídavek.
skupina sunshine téměř nadzvukovou rychlostí přestává
být na naší hudební scéně neznámým pojmem. nemýlím-li se, tento na naše poměry
takřka fenomenální jev, vznikl v jihočeském táboře již téměř před deseti lety.
po letech koncertování v evropě, japonsku a spojených státech si kapely tuzemská
média všimla až poté, co byla jejich skladba použita ve filmu "blair witch 2".
vůdčím elementem sunshine je charismatický karel "kay" buriánek (kytara, zpěv),
dalšími členy kapely jsou a4 alias amak (basa, samply), jiří (kytara) a daniel
(bicí).
jejich hudba je nepřebernou změtí (ale ladící!) rocku, trashe,
psychedelie, punku, hard core, samplu... z jejich hudby tryská neuvěřitelná
síla a energie... když začnou hrát, sunshine vás uchopí, pohltí a stráví, aby jste
byli po skončení koncertu vydáveni, vyplivnuti a propuštěni domů plni neuvěřitelných
dojmů. hrají hlasitě a z plných sil. z kytaristy jiřího pot doslova a do písmene
stříkal. jo jo, sunshine, to je síla.
pro celistvější obraz, s kým jsme měli tu čest, bych jen doplnila,
že sunshine letos nahrají novou desku. smlouvu podepsali s nahrávací společností
lindy perry, producenta jim bude dělat chlapík, který spolupracoval například s
green day a točit budou ve studiu, kde nahrávají nějací red hot chilli peppers, nebo
linkin park... co k tomu dodat?
alča
debata (tentokrát na téma "nikdo není doma prorokem?")
byla hotová selanka. tentokrát se kritici vyjadřovali téměř
výhradně pozitivně, na adresu sunshine pak sršely superlativy jak jiskry z vysokých
pecí. pravda, občas se někdo pozastavil nad snad až příliš přebušeným zvukem sunshine
(byl jsem toho večera na papaya paranoia v boomerangu a dorazil jsem až na debatu, tak nemohu
posoudit - pozn. autora), tu někdo ucedil uštěpačnou poznámku na zmalované
obličeje a koncertní image last days, kdosi se pozastavil nad tím, zda gothic rock už
není pasé.
michal nanoru se hned v úvodu omluvil sunshine za celou publicistickou
obec za dlouhodobé přehlížení kapely. nebyl bych čech (moravák), abych nezapochyboval,
zda někteří nechrlili právě jen z důvodu zahraniční úspěšnosti slunečního svitku.
nebudu však svou podezřívavost přehánět... (jen tak na okraj, aby nevznikla mejlka větosledem:
právě michalovi nanoru jsem ony pochvaly věřil na 100%. ten už se na ladí neladí napovídal
tolik nepopulárních názorů a občas i pěkných hovadin, že nemá sebemenší důvod jen tak někomu mazat medy
kolem úst.)
ukázalo se také, že úspěch se nedostavil oním mávnutím kouzelného
proutku. jsou za tím desítky a stovky koncertů v klubech, dlouhé cesty v ne zcela luxusních
podmínkách, spousta práce. škoda jen, že debatě nepřihlíželo více muzikantů... někteří by to
potřebovali jako prase drbání... dudyn foto: alča & dudyn
související články:: |